Stavebně historický vývoj zámku v Lánech.
(pokračování sekce Muzeum T.G.M.)

asi do r. 1580 Blíže nespecifikované a nelokalizované panské sídlo.

před r. 1581 Hertvík, Jindřich Jiří a Ladislav Zejdlicové ze Šenfeldu.
Jednopatrová zděná renesanční tvrz obehnaná hradbami a
vodním příkopem.

1592 Císař a král Rudolf II.
Zejdlicovská tvrz nákladem 1000 kop míšeňských přebudovaná na jednopatrový renesanční lovecký zámeček.
Neobvyklý půdorys tvaru širokého "U" zachovaný do současnosti. Do hmoty západního křídla rudolfínského zámečku v plném rozsahu pojata původní zejdlicovská
stavba. Kolem parkánu hradební zeď a vodní příkop.

1652 Ferdinand III. Habsburský, císař.
Barokní rekonstrukce rudolfínského zámečku. Budova
praskající vlivem statických poruch zabezpečena masivními
nárožními opěráky. Vyměněny okenní rámy a dveřní křídla.

1657 Ferdinand III. Habsburský, císař, či Leopold I. Habsburský,
císař. Oprava a zabezpečení mohutné krovové vazby.
Provádějí bavorští tesaři Jiří Aicher z Altersamu a Matouš
Hilger z Hilgen.

po r. 1732 Marie Anna z Fürstenberka, rozená z Valdštejna, kněžna.
Barokní rekonstrukce deformující renesanční ráz budovy.
Výstavba nové mansardové střechy. Dispoziční úpravy
interiéru.

1748-1752 Kněžna Marie Anna z Fürstenberka.
Výstavba rokokové kaple, propojené krytou chodbou na
arkádových obloucích se zámeckou budovou. Návrh arch.
F.I. Prée, realizace stavitel Slon, náklady 14 344 zlatých.
Současně prováděna rekonstrukce zámeckých interiérů.

1824 Kníže Karel Egon II. z Fürstenberka.
Nákladem 40 802 zlatých provedena nástavba druhého patra.
Šindelová střešní krytina vyměněna za prejzovou. Malá okna
v 1.patře nahrazena většími. Budova do výše 1.patra opatřena
mřížemi pro popínavou zeleň. Zámek má 47 místností.
Architekt Jan Kristián Vítek /Wittek, Wyttek/ z Prahy.
1850 Kníže Karel Egon II. z Fürstenberka.
Rozvaleny hradby, zasypán vodní příkop, rozšířen park.

asi 1889 Kníže Maxmilián Egon II. z Fürstenberka.
Zřízeno dřevěné schodiště přímo spojující první patro s
parkem.

1902-1903 Kníže Maxmilián Egon II. z Fürstenberka.
Eklektická přestavba. Budova zvýšena o mansardové, třetí
patro /resp. o mansardové podkroví/. Počet místností 60.
K jižnímu průčelí přistavěn pětiboký rizalit. Nárožní části a
rizalit opatřeny hmotnými přílbovitými věžicemi. Autory
projektu byli vídenští architekti Armand Louis Banqué a
Albert Pio.

1921 Československá republika.
Podle návrhu architekta Jože Plečnika přistavěn k jižnímu
rizalitu krytý podjezd s balkónem.

1929 Československá republika.
Dokončena stavba kolonádní zdi kolem zámeckého rybníka.
Autorem projektu byl architekt Pražského hradu Jože Plečnik
(1872-1957) ze slovinské Lublaně.

60.léta Československá socialistická republika.
Průčelí koníren zbaveno novogotického rázu.

1976-1978 Československá socialistická republika.
V přízemí západního křídla zámecké budovy zřízen kinosál a
sauna s bazénem. Západní křídlo kvůli sauně zčásti
podsklepeno.
Opraveny fasády zámku i kostela. Obě budovy nově
zastřešeny. Střechy nárožních bašt zámku pokryty měděným
plechem.

1981-1982 Československá socialistická republika.
Lokální vytápění zámecké budovy nahrazeno
elektrickým topením, avšak kachlová kamna zachována.
Severně od kostela postavena zcela nová budova
trafostanice.

1984-1985 Československá socialistická republika.
Sauna v západním křídle zámku rozšířena o plavecký bazén.
Zřízeno potrubí přivádějící užitkovou vodu z Pustinky do
zámeckého parku /závlaha, doplňování vody v rybníce/.


Závěrem

Stavebně historický a architektonický průzkum lánského zámku potvrdil, že vedle kulturně politického významu objektu řadí se jeho vysoká hodnota památkově-architektonická. Je zde dochován další stavební doklad neobyčejně plodného a mnohotvárného období české pozdní renesance, dosud hodnocený jen zcela povrchně. Rudolfínský lovčí zámeček neobvyklé trojkřídlé disposice s původním disposičním rozvrhem a s původními klenbami tvoří spodní dvě podlaží dnešní stavby. Nástavba 2. patra v 1. polovině minulého století a další úprava a přestavba kolem r. 1902 ubraly ze základního renesančního organismu již poměrně málo. Dnešní hmota s mansardovou střechou a cibulovými báněmi a jižní průčelní kulisa stavby do lánské obory jsou výsledkem až posledně jmenované representativní úpravy počátkem tohoto století. Zájem o architekturu eklektickou a secesní a jejich hlubší hodnocení jsou dosud v počátečním stadiu. Přestože dnes nelze jednoznačně prohlásit poslední velký stavební zásah do lánského zámku za hodný bezvýhradné ochrany, doporučuje se nadále v podstatě šetřit dnešní stav jako doklad dobového cítění a vkusu, dobového přístupu k historickým soliterům a konec konců i doklad dobré řemeslnické práce. Výsledný dnešní stav je nepoměrně bohatší a monumentálnější než strohá kasárenská úprava z 1. poloviny minulého století. Nadále budou vedle sebe články eklektické vedle členění klasicistního a použitých detailů starších. Nadále tudíž nelze ani vylučovat menší zásahy novodobé, které se přizpůsobí celkovému charakteru průčelí, jako tomu bylo s přístavbou podjezdu, s doplněním státního znaku, konzol, mříží apod.

Úvod | Muzeum T.G.Masaryka | Historie Muzea | Odkaz T.G.M. | e-mail